Začínám bláznit

3. května 2017 v 14:28 | Margarit |  Literární po-tvorba
Začínám bláznit, moji drazí,
A místo vína opíjím se krví.
Blázni jsou jako děti - tak nevinní, tak krutí.
Pohárů pár a vedle nich nůž,
A nože do ruky dětem přec nepatří,
Tak mi ho seberte, než…
Začínám bláznit, má nejdražší lásko,
A zemi chladné beru rakev tvou.
Jsme spolu zas, Květinko. (Nezhublas?)
Tvé tělo tak chladné - však já tě zahřeji.
A místo vína ti naliji slzy - do poháru jako já,
Do prasklého zvonu bez srdce.
Začínám bláznit, (ne)věrný příteli,
Co se mi vyhýbáš nocí i dnem.
Tvou ruku na zvonku nevidí noc,
Mou ruku na hrdle - nekřič tak moc!
A tvá krev na stěnách - úžasný skvost!
Proč jenoms, příteli, nepřišel dřív?
Začínám bláznit, že, pane doktore?
Tak kterýpak prášky to budou dnes?
Co takhle strychnin? A nebo arsenik?
A co kdybych začala léčit já vás?
Pojďte sem k oknu - ten pěkný výhled!
Roztáhnout ruce - raz, dva tři - leť! (bum)
Začínám bláznit, můj pane nočních chvil,
Tak svázána v okovech skrývám svůj žal.
Na kříž teď přibíjím zvadlých růží pár
A na zdi tvůj nůž - pročs mi ho dal?
Tím nožem přeřežu ta pouta co mne drží
Ta pouta na rukou, ta pouta života.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama